Historie

Nejstarší písemné zprávy pocházejí od olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburku 1225 - 1281, který při udělení léna příborskému Frankovi de Huckeswagh si smlouvou zajistil, že veškerý výtěžek medu, vosku a medoviny se bude dělit na polovinu mezi biskupa a Franka. Včelíny byly ceněny za dosti značný majetek, což lze vyvozovat z toho, že jejich držení bývalo zaznamenáváno do gruntovních knih. Byla jim přikládána taková vážnost, že ve středověku byly považovány za azyl. Pronásledovaný, který se uchýlil do včelína nesměl být až do vynesení rozsudku dále stíhán

Podrobnější zprávy o včelaření se zachovaly z druhé poloviny 16. století, kdy feudální vrchnost projevuje snahu o povzbuzení včelařství. Včelařům byla poskytována určitá práva a výsady. Včelaři lesní i domácí si mohli vytvářet určitou samosprávu se starším včelařem v čele, tzv. landfojtem, vlastnili gruntovní knihu a včelařská registra. Landfojt mohl ve věcech včelařských trestat nejen pokutou, ale i vězením.

Nejstarší dochovaná práva včelařská z nejbližšího okolí je z r. 1641 právo frýdecké, 1665 včelařské právo brušperské. Podle nich kdo chtěl včelařit, musel se k medařskému právu přihlásit a zaplatit přípovědné. Lesní včelaři byli povinní odvádět určitý poplatek pánům lesa, neboť čí byl les, tomu patřily i včely. Cena včelstva byla dosti vysoká - v r. 1538 stálo jedno včelstvo s klátem 3 zlaté, - kráva byla za 5 zlatých. Na hukvaldském panství v r. 1593 bylo vytěženo 200 funtů vosků. Medařská sdružení byla zrušena včelařským patentem z let 1775-76, chov včel byl prohlášen za svobodný a byl osvobozen ode všech daní a poplatků. Řešení včelařských sporů bylo ponecháno vrchnosti, protože Rakousko uherská monarchie neměla důvěru v organizování drobných včelařů. Po částečném uvolnění centralismu Rakousko uherské monarchie získali včelaři povolení k zakládání včelařských spolků po roce 1852 v Čechách a na Moravě.

Po 1. světové válce r 1921 byl utvořen Svaz zemských ústředí včelařských spolků v ČSR, na Moravě již r. 1920 ustaveno Zemské ústředí pro Moravu., V jednotlivých místech s početnějšími agilními včelaři byly ustavovány místní včelařské spolky. 

Když se dnes pozastavíme, abychom se ohlédli v desetiletí, čtvrt století zpátky a zavzpomínáme, je to udivující. Jednak pamětníků ubývá. Úplně jiný způsob života na vesnici. Období před 70 - 80ti lety, kde se chci pozastavit, je k nevíře pro mladé lidi.